Váňa vizitíruje...

Za devatero horama, devatero řekama a jedním oceánem, stojí tam chaloupka, kde medvědi dávají dobrou noc...

Tak nakonec přijel! A ještě že přijel! Byl to totiž nejlepší týden z celé zimy! Tolik sněhu jako v tom týdnu kdy tu byl tu totiž nenapadlo celou zimu...kolem 30-60 cm denně...a to už je i na Whistler dost...

Hurá, hurá, už se sype...

Dosypáno, Váňa může dorazit...

Bolek a Lolek opět spolu!

Ale pěkně popořadě...

Přijel, někdy v lednu to bylo…nojo, jako by to bylo včera…na letišti tehdy lilo (asi jako celou zimu ve Vancouveru). Vyzvednout se nechal až před vchodem, skoro červený koberec jsme museli rozvinout, no prostě persona přijela. Nejdřív vyzubený od ucha k uchu, ale postupně cestou jeho úsměv opadal a jeho oční víčka opadala též…jet lag skolí i takového statečného jinocha, jako je Váňa…

Už ani do postele nedošel...závěj prý stačí...

Ale dlouho jsme mu tu výmluvu na jet leg nebaštili a už druhý den se mnou musel na běžky. Marťu jsme nechali doma na svahu v resortu a vyrazili jsme směr Olympic Park v Callaghan Valley. Chumelilo a chumelilo, no opravdu pohádka… Kdo nezažil, neuvěří. Půjčili jsme si oba speciální prkýnka u Čechů v Passiv Hausu, skoro závodní, a vydali se zasněženou krajinou. Hospodu jsme teda nenašli (koneckonců nebyla ani na mapě), ale běžkování bylo skvělé…však se ho zeptejte, příští rok prý přijede už jen na běžky 😁

A od pondělí už se jen lyžovalo na svahu…a lyžovalo…a lyžovalo. Zvládnul to, vydržel celých 5 dní, pašák je to. Taky je náš! 👍💕

Azúro bude až zítra...

Jedna olympijská...

Podívej mami, jaký už jsem lyžař!

Kanadská fronta na dámy...mrzne až praští a na lesík to úplně není...

Pořádná snídaně na svahu je základ úspěšného lyžařského dne...

Speciální fotka pro Toma - i manšestr tu máme, a ne že né!

Weisbier ani Bombardino tu nemáme, ale nějaké to místní pivenko si nakonec dal…a slivovička mu taky chutnala. I karty jsem zahráli, jako za starých časů…

Aby to nebylo jen o lyžování, vymysleli jsme si na něj spoustu odpoledních výletů. Na sněžnicích k vykolejenému vlaku, k zamrzlým vodopádům, do místní malé továrničky na lyže (Prior skis), k větším vodpádům v Callaghan Valley, na skiboby do Whistler Sliding Centre...a samozřejmě na vláčky…ale ty kanadské…aneb když 4 funící diesel lokomotivy táhnou 120 plně naložených vagónů do kopce do Coastal Mountains a první pluhem rozráží sněhovou hradbu až to všude lítá…prostě ráj pro děti tady, viď Váníku! 👶

Vláčkaři sobě...cesta k vykolejenému vlaku...

Výlet k vodopádům...v případě lovu grizzlyho lopaty s sebou!

Už to valí...

A koncem týdne se i toho sluníčka dočkal, na které se tak těšil…celou dobu žbrblal, že prašan sice dobrý, ale že příště snad pojede zas raděj do Itálie…

Výhled z lanovky...

Tak co dodat…a kdy přijedete vy? Už se na vás těšíme!